Dobrý překladatel má mít 3P – přeložit, pochopit a převyprávět. Vím to, protože jsme se to učili ve škole. Dobrý překladatel tedy těžko budu, protože i kdybych něco s vypětím veškerých sil přeložila, tak to stejně nebudu schopná pochopit a tudíž nebudu mít co převyprávět. Budu tedy alespoň dobrý spolujezdec, ten musí mít podle mých výzkumů, propočtů a všech možných analýz 3N:

1. NEROZPTYLOVAT

2. NEREMCAT

3. NEDĚSIT

První bod je velmi důležitý. Slovo nerozptylovat v sobě zahrnuje jak minisukně a výstřihy, tak nadšené výkřiky typu: „Jé koukej“, „Hele, hele hrad“ a jiné oblíbené hlášky. Jak má asi tak ubohý řidič vše zvládat. Prvotním jeho úkolem je přece soustředit se na provoz (a to je někdy vážně náročné), pak také poslouchá rádio, registruje spolujezdce – dokonce si s ním povídá a občas na něj koukne, pořád mu také někdo volá, dále musí dodržovat pitný režim, někdy se ozve i hlad a jestliže je kuřák, tak si musí taky zapálit, no není toho moc?! Je. A proto milí spolujezdci, vyvarujte se rozptylování. To už by řidič nemusel zvládnout a nikdo se mu nemůže divit.

Druhý bod bych také nepodceňovala. Je to s podivem, ale řidiči vážně nepotřebují radit, jak to mají dělat. Důležité je si uvědomit, že řídí oni, tudíž rychlost jakou pojedou (pokud to tedy není o život) je jejich věc. Můžou svištět jako vítr, když to předpisy dovolí, můžou se táhnout jako smrad, když se jim bude chtít a vy, spolujezdci, držte pusu a krok – hlavně neremcejte. Jinak se totiž klidně může stát, že se ocitnete sami na krajnici – to  lepším případě, v tom horším přímo ve škarpě či v temném lese. No a pak si stopujte.

A konečně třetí bod. Tak na něj pozor. Někteří lidé jsou lekaví – třeba já, ale já neřídím, takže nic. Každopádně se raději vyvarujte rychlých cukavých pohybů, hlasitých skřeků a jiných děsů, protože leknutí je zkrat a zkratové manévry za volantem jsou dost nebezpečné. Myslím, spolujezdci, že když se budete těchto tří bodů držet, žádnou nehodu nezpůsobíte. Přeji vám mnoho šťastných kilometrů.