Nejdříve několik faktů:

Vše, co se tady dočtete souvisí s prostorovou orientací, s tím, že muži byli v pravěku lovci, s levou a pravou hemisférou a tak:

1. Muži se za volantem stávají někým jiným.

2. Ženy se nevyznají v mapách a špatně navigují.

3. Muži milují rychlou jízdu autem.  Nejlépe je jim na členitých a točitých silnicích.

4. Všeobecně vzato, ženy řídí bezpečněji než muži.

5. Během výuky v autoškole jsou ženy schopny s autem zacouvat a zaparkovat lépe než muži, ale v běžném provozu po dokončení autoškoly jsou na tom ženy s parkováním hůř….

Moudrostí bylo dost, to by stačilo. Z faktů o řízení jasně vyplývá, že jsem hermafrodit (vždycky jsem si myslela, že jsem prostě jiná). I já se za volantem stávám někým jiným. Připadám si dospělá, zodpovědná a důležitá, ale ve skutečnosti jsem mrňavý pohrkaný záprdek trpící postpubertální krizí. V mapách se vyznám výborně, ale vzhledem k tomu, že mám vážné problémy s levou a pravou stranou (nějak se mi holky pletou), tak jsem velmi špatný navigátor. Když řídím, miluji rychlou jízdu a hrozně ráda kroutím volantem, takže zatáčky, to je moje. Rozhodně neřídím bezpečně, řídím strašně a nikdo (ani já sama) nemůže předvídat mou reakci, ano, i za volantem jsem nevypočitatelná mrcha. Během výuky v autoškole jsem se parkování vyhýbala jako čert kříži, tudíž jsem na tom s parkováním (o couvání radši pomlčím) byla hůř než všichni ostatní a u toho nejspíš zůstane… Takže teď se odeberu na vyšetření k lékaři a když se mé hermafrodití podezření potvrdí, nejspíš se stanu slavnou pokusnou laboratorní krysou a jestli to přežiji, bude to jistě zajímavá životní zkušenost.