Má sestřenice je velice půvabná mladá dáma (když tedy zrovna nervózně nekouří jednu za druhou a obhrouble nenadává). Je chytrá, letos nastupuje na univerzitu a hodlá studovat obor, jehož název ani nejsem schopná si zapamatovat, má nekřesťansky dlouhé nohy a nemusí se vůbec líčit a přesto vypadá jako vyretušované slečny z renomovaných módních plátků. Ano, vím, co si myslíte, život zkrátka není fér. Ale to teď řešit nebudeme. Důležité je (pánové hlavně), že tuto slečnu potkáte někde v okolí Pardubic a rozhodně ji nechtějte pomoct. Radši na ní ani nekoukejte, jinak skončíte jako úchylný deviant na nejbližší policejní stanici.

Stalo se to poměrně nedávno. Naše krasava se v úmorném vedru plazila domů z neméně úmorné brigády, v rámci hubnoucího programu (který potřebuje asi tak jako červotoč PET lahve), se statečně vzdala luxusu městské hromadné dopravy a zarputile, v potu tváře i všeho ostatního ťapala domů. U řidičů nejspíš vzbuzovala sympatie tudíž místo vozovky sledovali ji a to ji dopálilo. Domů dorazila celá říčná a horlivě nám sdělovala cosi o zvrhlých prasácích za volantem, co jen vilně čučí a ani ji nezastaví a nenabídnou pomoc, natož aby ji svezli. Druhý den bylo všechno jinak. Znovu se celá upracovaná a upachtěná v tropickém vedru plížila domů a stalo se. Dobrotivý gentleman v záhadném, pravděpodobně velmi drahém fáru s tmavými skly jí zastavil a nabídl jí pomoc. A to neměl dělat. Naše uvědomělá mladice, poučená kriminálkami a brutálními krváky začala řvát jak na lesy, tasila svůj pepřový sprej a ochotného nebožáka pěkně zkropila. Její vydatné ječení navíc přilákalo dav zvědavců, kteří svíjejícího se řidiče začali lynčovat, dorazila věhlasná městská policie a aféra dodnes bezúhonného muže byla na světě. Takže drazí řidiči i řidičky, vykašlete se na soucit s upachtěnými chodci, buďte sobci, nechte je dál šlapat a jeďte si po svých…je  to pro vaše dobro.